A je tu nový den plný sluníčka!

Lidí, kteří dokázali vstát už na půl osmou, aby mohli slavit řeckokatolickou liturgii, bylo spousta:)

Pro mnohé to možná bylo první setkání s touto o poznání delší a většinou zpívanou liturgií.

 Kázání uvedl Peter Rusnák vtipem

Dřív byl banán tak exotické ovoce, že málokdo ho někdy ochutnal. 

Baví se dva kamarádi:

"Ten banán, ten má tak báječnou chuť! Ten kdybys ochutnal, tak už nebudeš chtít jíst nic jiného! To je úplně nejlepší ovoce na světě"

"A ty už jsi ho jedl?"

 "No nejedl, ale ten chlápek na zastávce mi to říkal!"

Od teďka vždycky, když uslyším tenhle vtip, vybaví se mi paralela, kterou Peter Rusnák v kázání rozvinul: Pokud budeme o Kristu jen slyšet, pokud budeme učení církve jen studovat, pokud budeme jen vně, nikdy se nám nepodaří věrohodně svědčit o Jeho lásce, která miluje hříšníky a stále znova a znova jim odpouští.

Trvale udržitelný rozvoj je v dnešní společnosti hodně používané slovní spojení. Jak zajistit i takový trvale udržitelný rozvoj duchovního života? Abychom nežili s Kristem jen na setkáních jako je ActIv8, ale trvale, i když se neděje nic mimořádného? 

Odpověď je setkat se s Ním, snažit se žít tu Jeho lásku, odpouštět všem a stále znova a znova to s ostatními zkoušet, i když nás třeba zklamou.