První setkání zodpovědných. P.Vítek Zatloukal: „Setkáváme se poprvé a doufám, že ne naposledy.“ Jenda Váňa, pořadatel: „Jistě, sejdeme se po skončení ke zhodnocení.“
Po skončení tiskové konference se účastníci, kteří odlétají do Sydney, mají shromáždit v kapli pro požehnání na cestu. Jana k Filipovi: „Filipe, jestli nemáš co dělat, tak v kapli je požehnání na cestu.“
V tiskovém týmu na poradě. Vašek: „To mám v hlavě.“ Jana (v odpovědi na jinou otázku): „Tak to pošli kolovat.“
V tiskovém týmu při zabydlování se Vašek zajímá: „Kde jsou tu záchody?“ Technici: „Tady všude kolem.“
Na poradě zodpovědných každý vedoucí skupinky povídá o uplynulém dni. P. Kamil Obr: „Můžete mluvit hlasitěji?“ P. Kamil Strak: „Že jsme pracovali… a teď se modlíme.“
P. Petr Kuník: „Chystá se tu setkání mládeže.“
Stařenka: „A kolik jich přijede?“
P. Petr Kuník: „Minimálně 6 000.“
Stařenka : „Kristova noho!“
Na poradě tisku: Vašek: „Teď bychom potřebovali fotku Matky Terezy.“
Honza: „Tu jsem včera potkal.“
Z tiskového týmu: „A kde?“
Honza: „S Janem Pavlem II.“
(při hledání fotek Jana Pavla II. Honza našel fotku s Matkou Terezou.)
PROPAGACE:
Janča: „Gabriel studuje umelú inteligenciu.“
David: „A jak se pozná přirozená inteligence?“
Při mši: „Propagace musí mít stejná trička, aby se poznala.“
„Peťo hraje na organ.“
„A který?“
Maruška při představování: „… a vedle mě sedí usmívající se Monika… Zatím.“
Při malování cedulky „gynekologická poradna“ David: „Tak to bych tam šel už jenom kvůli té cedulce.“
Při „oznamech“ Vítek Zatloukal: „Lékárnička bude na centrální recepci. Tam bude podléhat jakési samoobsluze.“
Šéfredaktor Activitky při poradě: „info jsme řešili a patrony mám… (myšleno svaté patrony Světových dnů mládeže)
P. Petrovi zvoní telefon, zvedne ho: „Prosím... slyším... na věky...“
Přišel jsem za svými bratry na pokoj, když tu mě náhle Pavol vyhnal svým notorickým: "Vypadni." Nech toho nebo tě počmárám.
"Jestli ještě jednou mě pozdravíš Christus free, tak dostaneš takovou facku, že tě až v Sydney zastaví pro vysokou rychlost!"
Komentáře
Já jsem se zase prošel sestřičkám v bylinkové zahrádce. Byla noc a jdu po cestičce, zakopnu o klacík, jdu dál, zakopnu o další, tak vytáhnu baterku co to je - a ono to za mými zády políčko mateřídoušky obehnané hradbou klacíků, jehož středem se táhnou zcela patrné stopy. Promiňte, promiňte, fakt mě to moc mrzí!!! :-)
Další vtipný moment byl, když jsem se snažila dostat nějaké dívky od kompů, protože měla být mše. Už jsem jim to říkala asi třikrát a ony furt nic... Tak už jsem začínala být vážně naštvaná, když mi ale někdo jiný řekl, že to jsou francouzky, takže mi asi vážně nerozumí :D
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.